Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Navigace

A picture

Obsah

Historie obce

CEHNICE

V letech 1342-1357 byla ves s tvrzí sídlem panského rodu Cehniců z Říčan, z nichž je uváděn především Rudolf z Říčan a z Cehnic. Po něm vlastnili Cehnice s tvrzí jeho čtyři synové - Oldřich, Svojše, Jan a Bohuslav Sestřínek. Ještě k roku1397 je uváděn Jan a patrně také ještě žil Bohuslav. Kromě toho měl zde svůj díl Mikuláš, který není blíže jmenován a který v roce 1396 zemřel. V letech 1416-1425 jsou doloženi Karel a Bušek, synové Bohuslavovi, z nichž Bušek se stal děkanem kapituly v Týně nad Vltavou. V roce 1419 prodali plat v Cehnicích k užívání faře v Radomyšli. Dále jsou v letech 1431-1465 jmenováni bratři Jan a Karel a později Mikuláš z Říčan, který - patrně před rokem 1475 - připojil Cehnice ke zboží svých strýců ve Stěkni. V roce 1475 Za­chař z Říčan a jeho syn Mikuláš přenesli plat z Cehnic, který byl od roku 1419 připojen k faře v Radomyšli na obec Nevčelice. Na žádost Heralta Kavky z Říčan král Ferdinand povýšil obec v roce 1540 na městečko s vlastním erbem, s týdenním trhem, dvěma trhy výročními a právem pečetit zeleným voskem. Po smrti Heralta Kavky z Říčan při dělení Stěkeňska a v roce 1563 dostal jeho syn Jan Kavka z Říčan tvrz, dvůr a městečko Cehnice s 10 vesnicemi. Zemřel v roce 1577 a Cehnice připadly jeho nezletilému synovi Janovi, který se vyrovnal se svou matkou Kateřinou o její věno a v roce 1601 na základě majestátu Rudolfa II. udělil svým poddaným některé výsady. Roku 1602 koupili od něho poručníci Zdeňka Jana Říčanského z Říčan Cehnice a připojili opět ke štěkeňskému panství.

 

Prostor, ve kterém je situována cehnická tvrz, poplužní dvůr a jejich východní zázemí tvoří ještě na katastrální mapě nápadný rozměrný útvar, zhruba trojúhelného půdorysu se silně zaoblenými rohy, který je vázán na terénní situaci. Palácová budova tvrze tu vyrostla ve 14. století při okraji prudkého svahu nad údolím potoka s pozdějším rybníkem. Dochované feudální sídlo tvoří protáhlé jednopatrové stavení, dosud se strmou sedlovou střechou, které je rozšířeno k severnímu svahu o menší rizalit a ke dvoru na jižní straně o mělký komunikační trakt se schodištěm a chodbou s půlkruhovými arkádovými okny. Starší gotická fáze výstavby se výrazněji dochovala zřejmě ve sklepech pod střední částí budovy v nepravidelném srazu prostorů. Sestup do sklepů pod nádvorním komunikačním traktem ústí do středního ze tří sklepů vedle sebe s kamennými vale­nými klenbami, orientovanými kolmo k delší ose objektu. Úzký vstupní protáhlý sklep a podobný prostor po jeho východní straně s širokými pravoúhlými nikami v bocích, jsou patrně dílem až renesanční přestavby podob­ně jako podélně zaklenutý sklep v přilehlém severním rizalitu. Zřetelně starší je západní sklep, oddělený od vstupního sklepa stupňovitě se zalamujícím průchodem ve 3 m široké dělící zdi, jejíž původní užší jádro pravděpodobně narostlo z obou stran přizdívkami. Širší severní díl tohoto prostoru je pod kamennou valenou klenbou s téměř půlkruhovými čely a otisky šalovánÍ. Slepé okénko v boční nice překrývá kamenná deska. Menší díl sklepa při nádvoří je užší, překrytý u vrcholu lomeným valeným segmentem, rovněž se stopami šalování. Na západním boku je zřetelná zazdívka patrně staršího vstupního otvoru. Obdélné jádro tvrze bylo patrně dotvořeno v pozdní gotice a v 2. polovině 16. století prošlo postupně několika renesančními přestavbami. Ve starší fázi vznikl snad severní rizalit, upraveno přízemí se sledem valeně klenutých prostorů vedle sebe, jejichž klenby jsou z části vykrojeny trojúhelnými výsečemi a střední byla zřetelně do prostoru vložena dodateč­ně. Celek byl pokryt psaníčkovými sgrafity. V pozdější fázi - v poslední třetině 16. století - byl přistaven nádvorní komunikační trakt, který překryl starší sgrafitovou rustiku a opakoval ji na novém průčelí.

 

Další fázi představuje prodloužení budovy tvrze směrem k západu, které je spolehlivě doloženo spárami a menším typem psaníčkových sgrafit s vnitřními obdélnými zrcátky. Tento poslední vzor se objevuje rovněž při východním čele dvorního komunikačního traktu. Plochostropé 1. patro je dnes architektonicky nezajímavé, stopy malovaných sup raport s figurálními a ornamentálními motivy ze 16. století, které byly spatřeny ještě kolem roku 1960 zejména v nárožní místnosti (3 ženy u hrobu Kristova s andělem) jsou dnes patrně zakryty nátěry. Nelze vyloučit, že některé klenby vznikly až ve století následujícím, při úpravě části objektu na sýpku. Součástí renesančního komplexu cehnické tvrze byl i menší nízký objekt u příjezdové cesty před západním čelem palácové budovy, jehož západní stěnu pokrývá sgrafito ze starší fáze přestavby tvrze.

 



Sedláček XI 1897. 242; Sedláček 1908, 94; Hejna 1961; 170; Braun 1968, 24; UPČ 1 1977, 160 (částečná měřická dokumentace SÚ PPOP Praha).


Tato stránka je převzata z knihy Tvrze a hrady na Strakonicku, autoři František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Muzeum středního Pootaví Strakonice, 1986.

 

Stránka

  • 1

Cehnice - katastrální plán z roku 1837

Cehnice - katastrální plán z roku 1837

Cehnice - sklepy pod západní částí tvrze (s použitím plánku P. Chotěbora)

Cehnice - sklepy pod západní částí tvrze (s použitím plánku P. Chotěbora)


Stránka

  • 1